Párová a rodinná terapie

Párová terapie se zaměřuje na partnerskou dvojici a její problémy. Jejím cílem je zvládnout větší konflikty, dosáhnout vzájemného porozumění a uspokojování potřeb obou partnerů.

Témata vhodná pro párovou terapii:                                                                                   

  • „už si nerozumíme a všechna náklonnost se vytratila…“
  • „máme jiný názor na výchovu dětí…“
  • „nemůžeme se shodnout, jak trávit volný čas…“
  • „hádáme se kvůli penězům…“
  • „máme rozdílné očekávání v sexu…“
  • „prarodiče se nám pletou do života…“
  • „parner/ka má mimomanželstký vztah…“
  • „v našem vztahu je násilí…“
  • „partner/ka chorobně žárlí…“ 
  • „partner/ka je závislý/á na návykové látce…“
  • „rozvádíme se…“
  • „chceme řešit náš spor mimosoudní cestou…“

Co mám dělat, když partner/ka odmítá terapeutické sezení?

Jeden z partnerů může odmítat terapii z různých důvodů – nechce se mu ve vztahu nic měnit, „do soukromých záležitostí nikomu nic není“, „nejsem blázen“ apod. Psychoterapie zaměřená na vztah a jeho změnu může probíhat pouze s jedním z partnerů. Změna u jednoho může vyvolat i změnu u druhého, přestože se sezení fyzicky neúčastní. Navíc partnera můžeme na sezení „zpřítomnit“ také symbolicky.

 

Rodinná terapie

Rodinná terapie využívá přítomnosti více než jednoho člena rodiny. Čím více osob se setkání zúčastní, tím lépe, protože pohled každého je důležitý a může být inspirací pro druhé, jak se s problémem poprat! (Představte si hrnek, z kterého pijete. Můžete se na něj podívat z různých úhlů pohledu. Zespodu vidíte jeho dno, na čem stojí. Ze strany si všimnete ouška, kterým ho k sobě přiblížíte. A shora zase vidíte jeho dno nebo to, jak je naplněn. Je to stále stejný hrnek, „viděn jinak“).

 

Rodinná terapie má svoje opodstatnění, když chceme porozumět problémům jednoho člena v kontextu rodinného života a také proto, že chování jednoho ovlivňuje i všechny ostatní. Na rodinnou terapii chodí rodiny, které obvykle někoho označí za zdroj svých potíží, zpravidla je to dítě, třeba i dospělé.

Témata, s kterými přicházíte:

  • „nic na ní neplatí, dělá si co chce…“
  • „je na nás sprostá/ý, agresivní…“
  • „nechodí do školy…“
  • „utíká z domova, lže…“
  • „bere drogy…“
  • „rozvádíme se…“                       
  • „má psychické problémy a my nevíme, jak na to reagovat…“
  • a jiné…

Vyskytuje se ve vaší rodině vážné duševní onemocnění?

Více informací naleznete zde: www.poradnadetem.cz